Přidat odpověď

Kiviku - zpočátku jsem měla s šéfem dohodu, že jsem v práci max. do 16 hodin. A on přijížděl pravidelně mezi 15,45-16,00 s tím, že strašně nutně něco potřebuje a ať počkám. Jednou, ale fakt jednou jsem počkala, co to je důležitýho a houby - on to jen potřeboval sdělit, aby nezapomněl. A od tý doby naprosto tvrdě jsem řekla - promiňte, ale bude to muset počkat do zítra, neboť já skutečně odcházím. Zpočátku byla reakce - ale já pracuju taky dlouho a já to nutně potřebuju a vy si jdete. Já na to - já jsem tady od xté hodiny a vy to víte, takže buď přijedete v té době a nebo to dejte do e-mailu, já se na to dopoledne podívám.
A myslela jsem, že se to nikdy nezmění. Ale změnilo, až tak, že už mám zcela jinou a příznivější dohodu a podmínky.