Přidat odpověď

Mandelinko, je to divný, ale takhle to nefunguje. O víkendu jsem schopná spát dlouho, ale ve všední den se budím chvilku před tím, než mi začne zvonit budík. Takže teď se vzbudím v pět a protože vím, že mám ještě hodinu času, tak zase na chvíli usnu, ale pak mě probudí ten budík v šest a já jsem jak praštěná. (teda to jsem po ránu vždycky, ale prostě ještě o něco víc než obvykle). A trvá to tak týden, než se zase srovnám. Teda letos jsem si "střihla" noční práci z pondělí na úterý, takže už jsem zase ve svém obvyklém režimu permanentní nevyspalosti - která ovšem ze změnou času moc nesouvisí.
Jak už jsem psala, mně mnohem víc vadí ta nutnost vstávat v nějaký konkrétní čas (a takhle na podzim i úbytek slunečního svitu), než časový posun.