Přidat názor k článku Tři roky ve školství a snaha neztratit iluze a ideály

Myslím, že v českém školství prostě chybějí některé kázeňské nástroje. (Ale někdy i dobrá vůle porozumět.) Učil jsem jako brigádník 1/4 roku na ZŠ a teď to vidím jako rodič.

A. Zaprvé chybí nástroje na "ukáznění" rodičů. Myslím, že ředitel školy by měl mít možnost ve správním řízení udělit rodičům žáka, kteří se přes opakovanou výzvu nedostavili k projednání do školy pokutu řekněme do 5000 Kč a v opakovaném případě do 50000Kč.

Podobně při neplnění školní docházky bych uděloval pokuty až 1000Kč/den. Obnovil bych povinnost lékařské (bezplatné) omluvenky pro více jak 4 dny. (Zároveň by ale lékař mohl povolit individuální zdravotní pobyt až 15 dní/rok).

B. Nevyužívají se zahraniční nástroje, jako přeřazení žáka do jiné paralelky na čas, vyloučení z účasti na "zábavných" činnostech na čas. Možná i povinná doplňková hodina, ať již na doučování, nebo Případně přeřazení na samostudium do třídy s vyhrazeným pedagogem.

V krajním případě by měl mít ředitel školy právo vyloučit žáka ze školy a školský úřad by pak určil školu, na níž žák dokončí povinnou docházku. (Třeba na druhé straně okresu.) Toto by samozřejmě mělo předpoklad vyjádření odborníků z PPP, případně nedodání tohot vyjádření apod.

C. Školy jsou sice lepší a horší, ale moc se spoluprací rodičů ani nepočítají. Pan učitel syna byl velmi překvapen, když zjistil, že cca 80% rodičů má email a tak jim posílá zadání úkolů v případě nemoci apod. S učitelem mám dohodnutou horkou linku, a několikrát, když se syn (spec. poruchy uč. i chování, neurolog. a psychiatrické menší problémy) ve škole "složil" - třeba že si něco doma zapoměl, tak nám prostě zavolal a předal synka.