Přidat odpověď

Rozumím, jak to myslíš, ale tohle je o přístupu.

Tetičku Mařenku mám moc ráda, ale strýc Pepík mi v minulosti provedl něco zásadního, co se neodpouští. Třeba mi před očima schválně zastřelil milovanýho pejska nebo tak něco (úmyslně dávám extrémní příklad, aby bylo jednoznačně jasný, že ten důvod se s ním nestýkat je silnej a oprávněnej).

Z mého pohledu mi pak bude úplně jedno, jaký nátlak na mě tetička Mařenka bude vykonávat - prostě jí řeknu, že se strejdou Pepíkem jsem skončila jednou provždy a nehodlám na tom nic měnit, bude-li to možné, klidně jí řeknu i proč. A její řeči se mě nebudou dotýkat (ozkoušeno), protože já sama NEBUDU POCHYBOVAT o tom, že Pepík je podle mě haj.zl, a ani kvůli tetičce Mařence nebudu ochotna se přemoct a navštěvovat ho.

A skoro bych byla ochotna se vsadit, že tetička Mařenka to vycítí a nebude se mě snažit lámat celou dobu pokaždé, co u ní budu sedět.