Mám doma úplně stejný exemplář. No, s(z?)žila jsem se. Nic jiného mi nezbylo. Já jsem ten, co rozhoduje, kdy a kam se pojede na dovolenou, co se koupí a nekoupí. Říkám, že mám doma čtvrté dítě, které mě na rozdíl od těch tří vždycky poslechne
. Jak dál, to neporadím, Já jsem to řešila i se spolupracovníkem a pár lidma a ti mi teda řekli, že co bych chtěla, kdybych prý vedle sebe měla někoho dominantního, tak bychom se asi pozabíjeli. Asi má pravdu, s manželem jsme přes 20 let spolu.
Já jsem se to naučila akceptovat, i když občas e mi zasteskne po něčem, co by manžel mohl rozhodnout sám, prostě ho to učím, cíleně na něj přehazuji povinnosti, které zvládne - platit sipo, on ať rozhoduje věc kolem auta atd, příp nakoupit, ať sám vymyslí... Ale je potřeba mu to pořád říkat.