Přidat odpověď

Vidíš Šupliku ani je nepamatuješ.

Já se těším poměrně dobrou pamětí, takže si je i pamatují. Jednotlivé příběhy, kde se stala chyba, mne dojímají, ale zase znám tutež praxi i v jiných zemích, a nechápu proč se řeší zrovná Norsko, která má poměrně málo dětí v NRP, velmí málo v ústavní péče a její komunální sociálka se úvadí jako vzor terenní práce:)

Vysvětlení mám takové:
1) Norská sociálka umí a může pomoct chudým a jde vyhradně po sociálních patologiích. Patologická osobnost z pravidla svou chybu nepřizná, ale spíše založí fcb skupinu a se újme hlasitého stěžování se. Stát jí platí právnika, takže i soudit se může do aleluja. Sociálka její básně vyvrátit nesmí.

2) Z pravidla více stížnosti proti porušením lidských prav pochází z vyspělých zemí. Ne proto, že k porušením dochází častějí (naopak), ale proto, že lidé jsou svých prav vědomí a umějí se bránit.

3) Pár známých případů vyložené využili lži pro emoční angažování národních a náboženských vášní, a zrovna některým z těch lidí a jejích agitátorů nevěřím ani zble. Zrovná ruská propaganda je v tom velice viditelná, rumunská navázala na tutéž tradici.

4) Některé ze zveřejněných případů jsou děsivé sami od sebe, ale na pochybění se přišlo soudní cestou a hned. Takže soudy fungují. A i kratkodobé odebrání je děs, ale zase chyby nejsou norská specifika. S tím se da jen zapasit tak, že se hlídá zakonodárství

5) Ve velkém funguje i to, co svorně tvrdí lidé, kteři s norskou sociálkou měli nějakou tahanici: cení se aktivní a seriózní přístup. Nikdo rodičům moc nekecá do toho, JAK problém řešit, naopak, vyjdou vstříc k jejích požadavkům a nápadům, a pomůžou s materiálním zajíštěním, ale problém se musí řešit. Naopak přehnaná defensivita, agrese, hysterie, snaha uníknout situací velice zkomplikují.