Přidat odpověď

Ruth, ale to co píšeš nesedí k tomu, co jsem psala já.
Únavu nemyslím ze vztahu, ale únavu ze života a zaměstnání, z výchovy dětí, problémů třeba s problémovými dětmi všeobecně. Právě, aby tahle únava nesemlela vztah, tak Ti lidi musí být spolu a být spolu či žít spolu, prostě mít spolu ten vztah. Jak ten vztah není, tak právě je ta "únava" může rozdělit. Pokud třeba někde žijí jen dětmi, tak to není vztah, jak má být.

Číst na Rodině o skvělých manželstvích je skvělé, taky si myslím, že manželství máme hezké... ale únavu zažívám v poslední době právě po potyčkách s pubertálními dětmi, jejich úlety... do toho změna práce u manžela, sice k lepšímu, ale více odpovědná... prostě v každém manželství i v tom nejlepším se mění během let podmínky podmínky pro život a ne vždy lepším směrem. A buďto se chceš s nimi řekněme sžít a nebo nechceš... tam kde je vztah fajn a zdravý, tak si myslím, že se člověk snaží se bez pocitu dřiny s nimi znovu sžít... tam kde ne, tak to může vést k tomu, že sbalím saky paky a jdu pryč.