Přidat odpověď

Tak ale pokud věříš, že píše pravdu, tak na to budeš reagovat o dost jinak, než když si myslíš, že ne. A obojí je to v rovině "co se zdá, je sen"

To, že existují křivá obvinění, přece nikde nepopírám, musí být hrozné stát se jejich obětí, ale v tomto konkrétním případě mi "Násilníkovy" reakce přijdou na nevinnou oběť prostě divné, nekonzistentní.

"To, ze se tu nekdo predvadi, jako "silny muz" take neni nic neobvykleho a take se klidne mohl nepriznat, ze od te krehke bytosti dostal nafackovano, uz jsem videla i takove." to je ovšem už zcela v rovině "co se zdá je sen", vyloučené to samozřejmě není, ale je to zcela na základě tvé fantazie (před tím jsi psala, že reaguješ JEN na to, co píše, ale teď si pouštíš fantazii vyloženě na špacír )


Stran tvého posledního odstavce - já jsem nikde neříkala, že bys byla násilník, akorát že se mi zdá, že uplatňuješ o dost jiný metr na sebe a na druhé.

"Ne kazdy preferuje ve vztahu selanku, takovy je zivot. " To jistě, ale nesmíš zapomínat na to, že je dost zásadní rozdíl mezi tím, když někdo tu selanku nepreferuje (a tudíž mu "italská domácnost" maximálně vyhovuje), a mezi tím, kdy by ji jedne preferoval, ale druhý ne.

Pokud budu ostré hádky považovat za normální partnerskou komunikaci, oboustranně, budu schopna křičet, použít ostřejší slovo nebo něčím hodit a partner to bude mít taky tak a oba budeme splachovací, tak je to o dost jiný než když budu nadávat, křičet a házet věcma jen já a partner u toho bude silně trpět.