Zajímavé je, že všichni úžasně oceňují muže, kteří zůstanou doma s dětmi, ale proč potom nikdo nepěje ódy na ženy, které chodí do práce a přispívají do rodinného rozpočtu? (pokud je tedy primární úlohou ženy péče o děti a domácnost a muž má "živit", s čímž s dovolením nesouhlasím). Připadalo by mi logické slyšet věty jako "Tvoje manželka chodí do práce? No ta je prostě ÚŽASNÁ!!! A sama se tam dopraví? Máš doma prostě klenot! A dokonce za to dostává peníze? Ty sis ale uměl vybrat! :-)) Pročpak nic takového neslýchám? :-) Můj manžel byl doma se synem skoro dva roky a pokaždé, když se mě někdo zeptal "a to ho jenom hlídá, nebo i uvaří atd.?", měla jsem pocit, že vylítnu z kůže - to je snad JASNÉ, že uvaří. Nebo by vám připadalo v pořádku, kdybych byla na MD já, abych manželovi po příchodu z práce řekla "prosím tě zítra chceme španělské ptáčky, ale neodflákni to zase, minule byly nějaký tuhý"? :-) Podle mě nejde ani tolik o to, kdo co dělá, ale aby měli oba zhruba stejně času pro sebe - na to, aby si odpočinuli, četli, chatovali na netu:-) atd. Někde jsem kdysi četla, že emancipace není o tom, že muž má péct buchty a žena zalézt v neděli odpoledne pod auto, ale o tom, aby měli srovnatelné množství volného času. Vřele s tím souhlasím.
Předchozí