Přidat odpověď

Grainne, to je zase demagogie. Jak které dítě. Když dítě dostupné nebo vhodné příbuzné nemá, tak ho dají pěstounům. Když rodič je protí repatriaci dítěte, tak ho do ciziny nepošlou. A jak jistě víme, jistí příbuzní advokáta se pořídili až teď. Doposud v Norsku se soudit nepřáli, což jístě je jejích chyba. Ministryně má nápad, jak vylepšit zákonem opatřením, po kterém takových soudů nebude třeba. Ale takové opatření běžné nemají žádné země.

Pak když dítě je třeba ohroženo problémem, panujícím v celé rodině, pak ho také příbuzným nedají. Třeba si představ, že někdo chce provdat nezletilou holku, protože v jejích kultuře je takový zvyk. Vyřeší se problém, kdýž holka bude svěřená do péče strýce? Anebo odebrali dítě, které bylo doma mláceno, a chce ho dědeček, který si myslí, že bít děti je v pohodě. Vyřeší to problém dítěte? No v tom Norsku, UK a pod. zemích takové problémy se řeší, tak není úplně fér vyčítat takovým zeměm s velkým podílem přestěhovalců z celého světa, že nerespektují ten biologický princip tak uplně pokaždé. Ale neznamená to zas, že ho nerespektují úplně a že to není základní princip v přístupu k rodině.

Taktéž když odbornik z oboru psychiatrie se vysloví, že vynucování styku s matkou dítě ohrozí, takže asi nebylo rozumné tenhle názor ignorovat tak nějak z principu, že?