Přidat odpověď

nejpozději PO SKONČENÍ policejního vyšetřování, které nepotvrdilo, že by děti byly chováním rodičů ohroženi na zdraví či životě. protože kdyby se nějaké důkazy pro takovéto tvrzení našly, následovala by obžaloba rodičů. pokud sociálka shledala nějaké problémy, měla s rodinou začít pracovat. a děti byly před odebráním zdevastované? jak je tedy možné, že je sociálce nenahlásil už jejich lékař? nebo v Norsku neexistují preventivní prohlídky u malých dětí? nebo za devastaci považuješ udávané noční děsy? pokud byly dítěti diagnostikovány noční děsy, tak ho musel vidět lékař, tedy bylo nemocné a mělo péči. nebo ho lékař neviděl, ale pak je otázka, jestli opravdu měl noční děsy, třeba to byly jenom noční můry, běžně se zas až tak nerozeznává, jestli dítě křičí z REM spánku nebo NON REM spánku, prostě brečí ze spaní = má noční děsy. noční můry ovšem mívá až polovina malých dětí, kdyby toto měl být důvod k odebrání z biologické rodiny, tak klidně můžeme přistoupit na to, že novorozence v porodnici budeme matkám rozdávat dle náhodného výběru, protože tak jako tak s nimi v průběhu jejich dětsví budeme hrát "škatule, škatule, hejbejte se". konečně, důvodem k odebrání nejsou ani noční děsy. traumatizace dítěte může nasvědčovat týrání, nicméně není to jediný důvod, proč k traumatizaci dochází. pakliže byla sociálka upozorněná, že děti jsou psychicky traumatizované, zařídila vyšetření dětí ještě před jejich odebráním? veřejně se mluví akorát o vyšetření, provedeném až několik měsíců po odebrání, to už je samozřejmě k ničemu, protože v takovém případě bude traumatizované i to dítě, které před odebráním bylo šťastné a spokojené. a dítě, které bylo něčím traumatizované (například nemocí, úmrtím v rodině...), ale v rodičích mělo jistotu a oporu, bude traumatizované o to víc, protože o tu jistotu přijde.