Přidat odpověď

Mamka v 90.letech politicky aktivní v lokální komunální politice v Praze (OF/ODS/US), prosazovala pronájem obchodní sítě (kolik bylo "kvelbů" se zataženými roletami, mamka je obcházela a nutila OPBH k aktivitě), zároveň prosazovala rychlou privatizaci domů (tehdy ještě ne bytů) do rukou družstev a sro nájemníků za výhodných podmínek (kamarád ze sousedství měl byt 1+1 za méně než 50000 Kč). Paradoxní je, že sama i my jsme bydleli v bytě restituenta, takže jsme na privatizaci nedosáhli.

Ekonomicky byla učitelka na VOŠ cestovního ruchu, ovšem soukromý majitel ji zaměstnával jen na švarcsystém.... Předtím se spolupodílela na vzdělávací instituci průvodců po Praze a byla zkušební komisařskou. Jenže jistý podnikatel a populistický politik v cestovním ruchu japonsko-českého původu si prosadil na MMR úpravu zákona, že průvodci nebudou muset mít odbornou zkoušku...

Za komunistů mamka nemohla pracovat (jako manželka disidenta) na plný úvazek v kultuře, musela dělat jen na dohody (tam se nekádrovalo tolik). Takže maximálně 50% hodin legálně, zbytek se dělal na "mrtvé duše", kterým to pomohlo k důchodu, mamce naopak to snížilo nejen příjmy, ale i léta.

K tomu si vzala v 90. letech po ovdovění druhého manžela, který byl nemakačenko a zloděj a okradl jí o co mohl.

V 65 letech to nevydržela její psychika a sotva dokončila ročník.

Takže dneska má 8800 Kč důchodu, cca tolik nájem + 3800 příspěvek na bydlení z něhož má zaplatit 1200 inkaso. Před cca 6 lety prodala dva obrazy a z toho žije. A stejně do ní lijeme cca 2500 Kč měsíčně. INkaso, občas nákup, léky, .... Sama nevychází, takže se musí platit pečovatelská služba, jenže na PnP zatím nedosáhne, protože to je hlavně v hlavě a ani její psychiatr jí to nevěří ... (přitom nemocniční psychiatrička, když se sesypala nám ji vnucovala na péči domů, že se to nezlepší - "nic to není, ale už se to nezlepší..." ).