Binturong,
chápala bych stres ze setkání s cizími lidmi, ale velmi silně pochybuji, že by "dítě cítilo, jak se likvidátor cítí"
, pokud to ten likvidátor nedá nějak najevo.
Tříleté dítě zajisté není anetický idiot, ale myslím, že jeho rozlišovací schopnosti v tomto ohledu vysoce přeceňuješ.
Navíc je to trochu paradox - kdyby to byla nakrásně pravda a dítě vycítilo, jak se CÍTÍŠ, tak je snad ve Tvé moci CÍTIT SE jinak? A opravdu ti nepřipadá ani trochu pošetilé peskovat někoho za to, jak se CÍTÍ, když to nemůžeš nijak ovlivnit?
Ovlivnit můžeš to, jak se CHOVÁŠ, a to jentakj říkala, že bylo v pořádku a není důvod jí to nevěřit. Respektive věřit jí to nemusíš, ale přijde mi nepodložený automaticky předpokládat, že to, že se jí udělalo špatně, zcela samozřejmě znamená i to, že se chovala nevhodně a k dítěti hnusně.