Přidat odpověď

Tak babička s dědou (moji pěstouni ) na některých narozeninách našich dětí byli a na jiných ne, a když ne, tak děti ani nenapadlo kvůli tomu plakat.

"Ale když mi doma breci dite,ze dlouho nevidelo babicku a proc neprijela,kdyz mělo narozeniny a proc neprijede,kdyz ma vysvedceni(nebo mu ani nezavola)."

Tak bych mu dala telefon, ať jí zavolá ono, když se mu po ní stýská? Přece babička nemá věšteckou kouli - zvali jste ji na ty narozeniny? zvali jste ji na vysvědčení (mě by tedy ani nenapadlo, že by se mělo po vysvědčení někam jezdit)?

"Nebo,kdyz si deti vypravi,jak jedou k babicce na chalupu v lete a on tise kouka.
Tak co by jsi jako rodic dělala"

Co bych měla dělat? Zkusila bych pozvat babičku na nějakou letní aktivitu s námi, pokud dítě touží po tom s ní strávit čas. Moc nerozumím mentalitě "chci s tebou trávit čas, ale veškerou aktivitu musíš vyvinout ty, a když nevyvineš, budu se na tebe za to zlobit". U dítěte je jasný, že to neumí řešit, ale proč to řešíš stejně i ty jako dospělej?