Přidat odpověď

Pole - nevím, proč bych měla cokoli řešit, když to není nutný. Vadí mi ty projevy, co píšeš, tak je snadný to zařídit tak, aby se u nás neděly - co se děje v jiných rodinách, nechám na nich, nechť si všichni svůj žaludek cvičí. Ale u nás prostě chování u stolu bude takové, jaké chci a jaké mají všichni v domácnosti naučené. Jinak babi ti být líto nemusí, kdyby u nás tak strašně trpěla, tak asi u nás nebude chtít být opět i letos. Manžel jí to vloni nějak šetrně řekl - co by mi nemuselo udělat dobře, nevím jak, nebyla jsem u toho, ale babi nakonec u stolu nechtěla rybu /kde by nějaký problém být mohl/ a požádala, abych jí rybu zabalili domů, že si ji osmaží druhý den.
Takže pokud někdo vyvede můj žaludek z míry, tak prostě to nebudu řešit u sebe, ale u okolí tak, aby se to příště nestalo. Tedy - minimálně nebudu hlídat blijící cizí děti
A přijde mi fakt ujetý podstupovat terapii kvůli jednomu problému s potentovaným dítětem, kdy mi z toho bylo zle.
Jinak dráždit můj žaludek bych řekla není dobrý, mohly by z toho být vředy. A navíc k ničemu by nebylo, ani kdybych měla žaludek JEN podrážděný, no tak bych nehodila šavli, ale zle by mi bylo i tak. A o co teda jde? Abych se nepoblila a nebo o to, aby mi nebylo další dva dny blivno?
A jak píšeš - jsem nepraktická, když je mi další dva dny zle. Co je na tom nepraktickýho? No tak mám klidový režim jako když je zle někomu jinýmu? A co je na tom nepraktickýho? Je to normální chování každýho člověka.