Přidat odpověď

Dadyno,
tak já taky bud příšerná tchyně, ale mám dceru. Potenciálního zetě ale bohužel taky vnímám jako "cizí element", což způsobilo, že jsme si moc nepadli do oka, spíš tedy já jemu. A nejvíc mě děsí ve vzduchu visící setkání s jeho rodiči, kteří jsou poněkud jiná "krevní skupina". Ale u mě nejde o to, že bych měla spoustu keců a do něčeho se vměšovala, spíš naopak o odtažitost, nezájem o seznámení a vyžadování vlastního soukromí a neochota k tomu se přizpůsobovat životnímu stylu jeho rodiny (který je tedy objektivně lepší, než náš).
Takže já sice do ničeho nekecám, pokud to nepřesáhne hranice mého soukromí a to občas přesáhne a spíš jsem ta nekomunikativní tchyně.