Přidat odpověď

Source,
to bych tedy neřekla. "Má dáti - dal" funguje na bázi vědomé, kdy to eviduješ, počítáš a vyhodnocuješ. Ve vztazích to takhle vůbec nefunguje.
Jasně, když budeš jen "investovat" a někdo bude jen přijímat, tak to přestane rychle bavit - toho, kdo by byl tím "dávajícím", ale dá se to vidět i tak, že vlastně dáváš z "hujerovství" někam, kde to nemá odezvu.
Já se tady poměrně často divím popisům toho, co všechno jsou lidé schopní označit za "kamarádství" a jak si myslí, že by to asi tak mělo fungovat.
"My jsme je pozvali 5x a oni nás ani jednou" - sakra, buď někoho pozvat chci a udělám to, nebo nechci a neudělám to. Dělat cokoli s vidinou reciprocity mi přijde minimálně divný. S babičkami je to stejný - když si chce vzít vnouče na víkend, tak to pravděpodobně dělá proto, že s ním chce trávit čas, ne proto, aby ji za to někdo odměňoval.
Mmch., jediný člověk, který v mém okolí imrvére řeší reciprocitu, vděčnost, klade si stále nějaké podmínky a podobné záležitosti je moje matka a výsledek je ten, že k ní nikdo nechce jezdit, protože to spolehlivě otráví po pár větách. Přitom ona sama sice své matce péči poskytovala velmi nadstandardní, protože měla pocit, že se to musí, ale nesnášely se a neustále se štěkaly jak psi. Díky, o to zájem nemám.