Přidat odpověď

"Kudlo, to je, jako by ses ptala, jestli voda teče.
Cítím k tobě až lítost, že takovou samozřejmost, jako jsou normálni, obyčejné, přirozené a vřelé vztahy mezi generacemi asi neznáš, jak tak tady každou chvíli přepočítáváš, kdo co komu a za co a hlavně aby to bylo akorát.
Takhle to v normálních funkčních rodinách nefunguje. Tam se mají lidi tak nějak obyčejně rádi a obyčejně spolu jsou a obyčejně si různými způsoby pomáhají."

Pruhovaná,

děkuji za starost, ale udělala bys lépe, kdyby sis svou lítost schovala pro někoho, kdo je skutečně k politování.

A mám pocit, že jsi vůbec nečetla diskusi, protože by ses tam dočetla, že ony ty "normální, obyčejné, přirozené a vřelé vztahy" kdy se lidé mají "tak nějak obyčejně rádi a obyčejně spolu jsou" zdaleka nejsou takovou samozřejmostí pro každého.

A zajímalo by mě tedy, co myslíš "normální funkční rodinou" - skoro mi připadá, jako by ses domnívala, že nic takového neznám .

Já mám pocit, že jsem v tomto smyslu byla obdařena nadstandardně, a to i oproti celé řadě rodin úplných (normálně bych to neříkala, ale ta lítost mě trošku nadzvedla, protože mi přijde nemístná, i když vím, že to myslíš dobře). Spíš než lítost by byla na místě gratulace, protože moje pěstouny pokládám za úžasnou babičku a dědu - i když jsem nikdy nechtěla a nepředpokládala hlídání typu "vezmu si děti na měsíc na prázdniny" - přeci jen už mají svoje léta a nechtěla bych je přetěžovat - vždycky se živě zajímali a zajímají o nás i o děti, pamatujou na nás i na ně občas "jen tak" s nějakou drobností, s pozváním na oběd, schovají nám jablka, kdybych potřebovala tak by vyzvedli dítě ze školy... je to x různých drobností, ze kterých je cítit, že nás mají rádi a my máme rádi je.

S tím "každou chvíli přepočítáváním" nevím, jak to myslíš, oni rozhodně nijak takto neuvažují. Já tak neuvažuji ve smyslu "abych se nepředala", ale spíš "abych sama nečerpala příliš od někoho, kdo je příliš hodnej na to, aby mi na rovinu řekl, že už je z toho unavenej".