Přidat odpověď

Mám teď třetí miminko. Je jí 10 měsíců. Snažím se nabízet jídlo, ale vždy mi sní tak 3-4 lžičky. Pije mi čaj z lahvičky. Nějak mě to netrápí, protože kojím a malá dobře prospívá. Její sestry byly kojené do 15 a 16 měsíců. Obě mají alergie a astma. Ta prostřední na mléčnou bílkovinu a bylo mi doporučeno kojit a neodstavovat brzo. Vždy jsem to utla, když se chytly na lahev s mlékem a když jsem už nebyla schopná fungovat bez spánku.
Včera mě dost překvapila otázka tchýně, jestli bych jí už nechtěla odstavit. Koukala jsem na ni jak sůva z nudlí . Ona je zlatá ale v době, kdy měla děti se kojilo cca 3 - 6 měsíců. Vím, že to nedokáže pochopit a nemám jí to za zlé. Jen jsem zablekotala něco ve smyslu, že je jiná doba. Že to nehodlám hrotit a odstavím jí až po roce, možná později.
Mám pocit, že dnes se propaguje kojení co nejdéle. Nikdo se tomu nediví a málo kdo to řeší.
Viděla jsem jednou, jak cikánka strčila prso do pusy asi dvouletému dítěti, aby neřvalo. V té době mi jako bezdětné, to přišlo divné, ale dnes se na to dívám úplně jinak. Lepší prso, než řev.Zaujala jsem zenový postoj, neřeším, nepřepínám.
Uvedu ještě historku z lázní. Za mnou u jídla seděla moc sympatická mladá maminka. Měla krásného chlapečka 2,5 roků. On se dožadoval prsa skoro pořád, hlavně u jídla, takže tatínek(cizí), co s nimi seděl, měl vždy o zábavu postaráno. Ke konci jeho 4 letý syn prohlásil: Tatí ona zas kojí, HUSTÝÝÝ!