Přidat odpověď

Ano, lže mi. Nebiju ji, nijak se k tomu nevracím, vysvětluji, že potřebuji vědět pravdu, že čím dřív se něco dozvím, tím líp jí s tím pak dokáži pomoci. Ačkoliv to již několikrát zažila na vlastní kůži (že po přiznání nepřišel trest, ale pomohla jsem jí to napravit) stejně potom znovu zalže. NEvím co s tím, ona sama se mi to prý bojí říct, "abych pak nedostala vejřez a abys mě neseřvala". Přitom k tomuhle fakt nikdy nedošlo, což ona sama ví a i to řekne. Prý neví proč to tak má. Lže o škole, o tom že něco udělala/neudělala... Je jí 12 let. Mrzí mě to. Když jí přistihnu při lži, je jí to líto, mrzí jí to... Ale nemůže si pomoct.