Přidat odpověď

Mám 3 děti - starší dvě kojené do dvou let, nejmladší má 10 měsíců a stále kojím a ještě doufám nějakou dobu budu. Představa, že by se mi teď odstavila a já musela řešit umělý mlíko, flašky, sterilizování, noční vstávání..., mě upřímně děsí. Zlatý kojení! Utiší hlad, v noci spolehlivě uspí bez větší námahy, je zadarmo, vliv na nemocnost minimálně po dobu výlučného kojení určitě má...

Jak jsem zastánce delšího kojení, nemám problém s (diskrétním) kojením na veřejnosti, tak mě trochu dostala scéna v tramvaji; přistoupila maminka s cca 2,5-letým chlapečkem. Hned po dosednutí rozepnula košili a chlapečka nakojila, přičemž kluk byl klidný, nevypadal ani hladově ani nijak vystresovaně. Pak si s chlapečkem povídala a za pár minut se kluk opět dožadoval prsa, které dostal. Než jsem vystoupila, tak se to ještě jednou opakovalo. Pohled na kojící ženu mě neuráží, ale podle mě by tak velký kluk už měl zvládnout vydržet chvíli bez prsa, navíc kojení v prostředcích MHD (vyjma nouze nejvyšší) se mi zdá nemístné. Svoje děti (když už byly starší půl roku) jsem nekojila podle toho, jak chtěly ony, až na vyjímky jsem se držela zajetého režimu. Postupně jsem kojení ubírala, až jsem je odstavila. Ani jedno z toho nemělo nějakou újmu, protože nebyly zvyklé kojit se jak se jim zlíbí.