Přidat odpověď

Mně teda lhaní vadí hodně, hlavně mezi blízkými lidmi.

Komu jinýmu už by člověk měl věřit? Zvláště když nevím, co hroznýho by se muselo stát, přece za to, že se mu něco nepovedlo, nikomu hlavu neutrhnu?

Myslím, že určitá cesta je, aby pro dotyčnýho mělo lhaní mnohem horší následky než když řekne pravdu.

A není pravda, že lhaní je jen ze strachu z trestu - znala jsem člověka, kterej lhal "jen tak", v blbejch detailech, ze kterejch nikdy neměl nějakej výraznější prospěch a kdyby byl řekl pravdu, tak by se vůbec nic nestalo. Měla jsem ho ráda, připadal mi jako velkej frajer a konzistentní osobnost (lhal poměrně šikovně), ale jakmile jsem zjistila to s tím lhaním, tak u mě strašně klesnul. Dodnes nechápu, proč to dělal.