Jago,
já to ale nedělám proto, že bych chtěla. Bohužel musím. Já samozřejmě naivně předpokládala, že muž přebere část "provozních úkonů" na sebe, léč nepřevzal, tak co mi zbývá?
Rozvod nevyřeší nic, budu stejně muset dělat to, co teď - a přinutit ho, aby něco převzal nelze. Pravda, snaží se, nebo si aspoň myslí, že se snaží, nicméně potíž je v tom, že si naprosto neuvědomuje skutečnost, že hlídáním dítěte nedělá "práci za mne", nýbrž dělá normální práci otce. Protože dítě má dva rodiče a nevidím jediný důvod k tomu, aby se jeden z nich choval jako rodič jen tehdy, je-li k tomu okolnostmi přinucen.
Btw., to je dle mého názoru problém i pokud jde o diskriminaci žen v zaměstnání. Problém není v tom, že žena je doma s dětmi, když jsou nemocné, ale v tom, že žádného zaměstnavatele ani nenapadne, že by s nima byl doma OTEC. Dokud nebude úplně běžný a samozřejmý, že se na péči o děti podílí oba rodiče stejným dílem, tak se nezlepší nic. :o(
Naprosto neuznávám argument, že otec chodí do práce, živí rodinu a tím jeho povinnosti končí. Možná kdyby otec dělal v dolech, tak bych chápala, že chodí domů víc mrtvej než živej a je rád, že si lehne na kanape. Ale sorry - když já jako ženská zvládnu pracovat a ještě se starat o dítě, proč by to neměl zvládnout chlap, jsa teda fyzicky zdatnější?
Předchozí