Upřímnou soustrast
Letos budou druhé vánoce bez mojí mámy. Vím přesně jaká byla.
Taky jsem s ní mluvila o tom, o čem mluvit dovolila...
Ale i to asi úplně stačilo, víc nešlo...
Stále se s tím srovnávám.
Asi je normální si občas vyčítat něco co rozumově vím, že si ani vyčítat nemusím.
Byla to moje máma, tak těžko to přijmout...
Jen chci říct, že přece nejde jen o nás samotné, že ty mámy taky jednaly za sebe a my některé jejich jednání můžeme jenom sledovat, je námi neovlivnitelné, ať už je náš názor na ně jakýkoliv.
I já někdy jednám jinak než by si přály mé děti, ale žiju svůj život...Tak jako ony...