Přidat odpověď

Angrešte,
To je tím, že se z adventu stávají postupně Vánoce. Místo období příprav, ztišení, těšení se, naděje, očekávání... jsou to takové rozplizlé Vánoce. Spousta formálních atributů Vánoc, jen na parádu a "atmošku", jenže když tomu chybí ten obsah patřící až Vánocům, tak je to spíš unavující a přetěžující smysly.
Dá se to vytěsnit, ale i to vytěsňování neustálých smyslových "jakovánočních" podnětů typu stromečků svítících všude, koled znějících všude na veřejných místech je svým způsobem namáhavé a i to může o adventu unavit víc, než je zdrávo.

To je naprostá pravda, vnímám to úplně stejně. Zezačátku jsem to "rozpliznutí", které začalo v době, kdy byla dcera malá, i vítala, ale časem mě to začalo hrozně unavovat a otrávilo mi to Vánoce úplně. Ono jde taky o to, že slavnostně naladěný člověk ze všech těch adventních akcí očekává pak doma ještě něco slavnostnějšího a někdo už na to prostě nemá síly a už by se jen zavřel doma a odpočíval. A jak píšeš, tak i to vytěsňování je namáhavé.

Já jsem milovala totalitní a těsně pototalitní vánoce, kdy se začalo slavit spíš ze dne na den, i když samozřejmě přípravy probíhaly, ale podle toho, jak kdo chtěl a ty pravé vánoce pak začaly až na ŠD.