Přidat odpověď

v dobách svého divokého mládí jsem létávala po Rusku aeroflotem, takovým tím malým, kde nejsou ani pásy a lidi tam běžně při přistání/vzletu stojí a s sebou převážejí slípky a podobnou havěť. když jsem žila v Rusku, moje maminka šílela, ale to je tak všechno, co mohla dělat. jo a pamatuju si, jak jsem měla dojem, že v tom letadle jsou díry, které zadělali alobalem - blbost, ale to letadlo tak vypadalo (i se tak třáslo). dokud jsem byla jen sama za sebe a neměla partnera ani děti, tak mi to v nejmenším nepřišlo, nikdy jsem se o sebe nebála. co mám ale děti, už jsem opatrnější - nechej dcerku, ať si to odžije, až dojde na rodinu, bude si takováhle dobrodružství rozmýšlet (náturou i typem prací jsem stejného ražení, jako tvoje dcera).