Přidat odpověď

Ne, není to pohled matky, to je pohled objektivního pozorovatele.
Nebo ty bys to popsala a nazvala jak?
Prožila jsi něco takového na vlastní kůži i třeba jen v náznaku?
Pokud ne, pak jak myslíš, že bys to zvládala ty? (nemyslím to útočně, ptám se úplně normálně)

Ale souhlasím, že je prioritně potřeba to vzít z pohledu těch dětí a ulehčit jim situaci, do které se dostaly, jak nejvíc to jde. Hlavně tím zázemím a jistotou, že určité věci jsou stálé a bezpečné. To je na naprosto prvním místě...i když někdy je to pro znesvářené dospělé strašně těžké.
Děti, a zvlášť holčičky strašně potřebují vztah s otcem.

Ale rozhodně je ta situace těžší pro toho dospělého, který byl postaven před hotovou věc a neměl možnost volby (a jeho partner má záštitu v novém vztahu)...v tomhle případě to byla zřejmě maminka dětí.
Vyrovnat se i s tím lze, ale chce to čas.