Přidat odpověď

Sieno, mě jo. Moje děti mi od malička jsou schopné říct, mami nemluv tak o tátovi, když mám slovní výron a nadávám na něj v jeho nepřítomnosti. Mají tendenci ho bránit, i když ví, že jsem v právu. Čím jsou starší, tím jsou na mě tvrdější a říkají mi, vždyť víš, jakej je. Tak ho nech. Přitom jim na něm vadí to stejné a občas se kvůli jeho chování taky rozbrečí nebo jsou naštvané. To jim pak vracím a společně se tomu smějeme. Nedovedu si představit, co bych musela dělat, aby ho přestaly mít rády. A to je otec, co funguje v jejich životě jako rodič jen doplňkově, je pořád někde v trapu.