Tuhle fázi jsme měli v minulosti - i s tím smíchem
když byl otec v trapu. Naopak jsem tatínka vždy omlouvala. Asi to nevyřeším.. ale pomohlo mi si o tom pokecat, všem díky.
Možná se opravdu jedná jen o moji obavu, ale manžel výrazně překračuje hranice slušného chování po rozchodu. Kdyby šlo o moje pocity, kašlu na to. Dítě je opravdu velmi nešťastné - opravdu mluví o tom, že si musí vybrat rodiče nebo se zblázní (tím mi říká, že tlak otce je tak velký, že se mne raději vzdá - ne že já ho nutím, to jsme si vyjasnili). A já opakuji pořád dokola, že si vybrat nemusí a může mít rádo oba.
Je to strašné to vidět.
Psycholožka nepomohla, OSPOD nefunguje, jsem v tom sama..