Takymuži, věřím, že to u vás takhle bylo, koneckonců znám spoustu rodin, kde si tenhle scénář dovedu živě představit. Ale snad to proboha neznamená, že je to takhle "dáno" a být to tak musí?? Asi je dobře si takovéhle věci vyříkat ještě předtím, než si dítě pořídím, ale stane se (viz případ Monty), že to nevyjde, a pak je asi na místě nějaký kompromis, ne? A pokud na to jeden z partnerů nechce přistoupit, je fér, aby to odnesl ten druhý? Pokud to tvoje máma po tomhle jednom pokusu vzdala, nedivím se, že to otce utvrdilo v jeho přesvědčení, že mu tenhle přístup projde (psala jsem o tom v předchozím příspěvku dnes ráno). Pak je ale asi na místě nasadit silnější páky. Základní otázka asi je, souhlasíš, že není fér, aby tíha provozu rodiny spočívala jen na jednom z partnerů? (a jen tak pro zajímavost, pokud to vidíš takhle, jak to vidí tvoje partnerka?)
Předchozí