Přidat odpověď

Připlácnu to třeba sem. Třeba to ty Frederičiny děti i vyžadují. Jedno naše dítko má taky aktivit nadmíru, ale on to prostě vyžaduje. Jsme věřící a dítko za náma v pěti letech přišlo s tím, že bude chodit ministrovat. Jiní rodiče by byli nadšení, my jsme jej od toho zrazovali, protože když má potom službu, musí do toho kostela jít (+ pohřby atd). No prostě ministrovat chodí a za těch 6 let nikdy neřekl, že už ho to třeba nebaví. Potom v 5 letech začal do hudebky, napřed flétnu, potom trubku, k tomu si přidal ještě navíc bicí, chodí ještě na soukr hodiny zpěvu (to v rámci zuš má dokonce zdarma), dvě dechovky a ještě hraje házenou (asi nějakou ligu, jezdí po celé republice, já pořádně ani nevím). Nepustí nic, vždycky to nějak udělá, z hudebky v úterý jezdíme ve čtvrt na 8, v pátek v půl paté a v 5 už má trénink.
Nejstarší má teda také hudebku a dvě dechovky, pak ještě skauta a taky toho má dost. A ta nejmladší ta teda má jenom hudebku a taneční kroužek.
Kromě toho nejstaršího, kterého to moc nebere teda všichni tráví volný čas po venku. Ten prostřední kolikrát přijde domů, napíše úkoly a hlásí, že přijde po kostele.
Co se týče úkolů a školy, ta jim jde v rámci možností tak nějak sama, nesedíme ale u přípravy např tři hodiny (tím se asi budu hodně odlišovat od jiných rodičů tady), škola ho prostě moc nebere. My asi budeme slavit maturitu, s vysokou moc nepočítám (alespoň u toho prostředního ne), pokud by chtěl, budu jen ráda. Manžel ale ani nemá maturitu, já jsem vysokou nedodělala, přesto si myslím, že se nám v životě vede dobře a velice si nemáme na co stěžovat (a chápu, že každý to má nastavené jinak).