Přidat odpověď

Kopřivo,
asi každej lítal jinak.
Já mám z dětství z toho "lítání" spoustu silných zážitků a příjemných/úsměvných vzpomínek mraky.
Z kroužků si pamatuju jen hru na vraha. A pak to, že se výtvarce furt dělaly linoryty, takže jsem tam byla asi 3x a pak se na to vybodla. Kreslila jsem si doma. Přestože to část místních dam pokládá za zhola nemožné, SAMA a zcela neorganizovaně jsem zkoušela různé techniky a motivy, protože mne to BAVILO. Dělat s ostatními linoryt mne oproti tomu nebavilo vůbec.
Ty zážitky z neorganizovaného volného času, který je zde zhusta pokládán za nesmysluplné vymýšlení pytlovin jsme si zapisovali. Kupodivu syn si to také zapisuje, měli s kamarády různé kluby (třeba Polívkový klub), vymýšleli různé hry, tajné spolky...
Nevím, jak by bylo možný na to v dospělosti NEVZPOMÍNAT a dávat přednost nějaký medaili, která má s odstupem času hodnotu nula nula nic a stála spoustu práce a úsilí.
Možná to pro někoho cenu má, pro mne právě tohle je nesmysluplně strávený čas.