Přidat odpověď

Horší je, pokud jsou to věci, z poměrně předchozích dob a zájmů. Mám doma v dětském pokoji mých dětí šuplík kazet. Vyhodit to centrálně nedokážu, protože je tam pár unikátních nahrávek například Rybovka a vánoční program z gymplu v roce 1987, přivítání manželky doma (byl jsem pár týdnů před svatbou jako vedoucí na táboře a ona se tam přistěhovala, aby si to tam "customizovala") a já ji nechal v kazeťáku pozdrav, první slůvka dětí, nahrávky, co nejsou na CD ani na internetu...

Nebo díky nemocem jsem za půl roku sem a tam vystřídal všechno od 3XL po XL a zpět na 2XL. Čili šatník všech variant košilí. Žena taky skladuje šaty, které ji už 15 let nejsou... Atd. Úžasnej pocit byl při stěhování, že jsem mohl vyhodit to, co mi nebylo a to, co se mi nelíbilo. Nicméně, krabice se starými košilemi mne zachránila po létě, kdy jsem měl o 30 kg méně než před tím.

Hodně dělá taky myčka. Dokud nebyla, tak měl každej v rodině hrníček-dva a skleničku a prostě přes den je používal. Dneska se každej napije půl skleničky a dá to do myčky, aby od něj někdo něco nechytl. A tak se za den spotřebuje 15-20 skleniček a hrnků na 4 lidi. Což je ohromnej foch v lince.