Přidat názor k článku K čemu jsou holky na světě

V Česku se počátkem devadesátých let v médiích rozběhl úplný hon na čarodějnice. Feministky byly všemožně zesměšňovány a každá výstup emancipované ženy ať už v diskuzi v televizi či v novinovém článku, začínal omluvně: nejsem feministka...
Feminizmus je hnutí, které má mnoho směrů a proudů, ale s nadsázkou se dá říci, že kdyby nebylo feminizmu /či "prafeminizmu"/ nechodily bychom na VŠ, pracovaly zejména jako služky a ro¨zvést by se s náma mohl jen manžel jehož nevěra by byla společensky přijatelným výstřelkem. Mnoho žen, které "nejsou feministakami" své děti porůznu odkládají. Já jsem feministka a své děti bych nikdy malé nikam neodložila. Až možná příliš úzkostlivě věřím, že do tří let mají být zejména se mnou a do roka neustále.
Aby byly mé feministické touhy plně uspokojené, chtělo by to trochu větší almužnu od státu, pak by to bylo dokonalé. Takhle žijem /poměrně!/ v chudobě... a to je kromě seberealizace asi také důvod mnoha matek odkládaček. Je jednoduché soudit.