Přidat odpověď

Možná jste taky zaregistrovali debatu kolem stejnojmenné básně Jiřího Žáčka, která se prý vyskytuje ve vícero čítankách. Okopíruji ji sem, stejně je jí plný internet:
K čemu jsou holky na světě?
K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
a vyprávět nám pohádku.
Proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku.
No a pro srovnání básnička stejného autora o klucích:
Páni kluci
Páni kluci jsou tu k tomu,
aby svět byl veselý.
Vystartují ráno z domu,
jako když je vystřelí.
Nevydrží chvíli v klidu,
píšou na zeď, kdo co je,
prozkoumají Antarktidu,
promění se v kovboje.
Na potoce staví jezy,
loví lvy a vorvaně,
vymýšlejí vynálezy,
chytí hvězdu do dlaně.
Neleknou se blesku, hromu,
nevadí jim mráz a led.
Páni kluci jsou tu k tomu,
aby se svět točil vpřed.

Jiří Žáček, sbírka Nesedejte na ježka, 2003

A teď - je to OK, není to OK, aby tahle básnička figurovala v čítance pro začínající čtenáře? Já nevím, spíš bych řekla, že ne, nic proti Žáčkovi, je to mistr slova, ale někdy asi tvoří příliš rychle. Nemyslím si, že by tohle dávalo holčičkám dobrý vklad do života. Už jenom to úvodní "k čemu jsou"...
Jinak, všimla jsem si, že už to tady bylo před více než deseti lety, tahle básnička je asi evergreen genderových debat, ale je to už dávno, tak to sem dávám znova.