Přidat odpověď

To byla. Moje máma byla skvělá. Hezká, chytrá... a strašlivá, když se rozčílila. Ta dokázala ožralýho agresora seřvat jak malýho kluka. Ona pro mě byla fakt hrdinka, měla jsem pocit, že se jí nikdy nevyrovnám. Teď jako dospělá ji vidím lidštěji... a jsem ráda, že jsme spolu mohly chvíli pobýt, no.

Prostě si myslím, že matky páchají hrdinské činy pro své děti, no :) Dítě má věřit, že se za něj máma dokáže porvat.

Ono je to samozřejmě individuální, ale člověk jako já tichou bytost s rukama od mouky prostě neocení.