Jinak jako dítě jsem bydlela v paneláku z 80. let, stěhovali jsme se v roce 81. Slyšeli jsme maximálně spláchnutí a to celou dobu, i přes papírové jádro. V baráku na Vinohradech jsem neslyšela taky skoro nic, maximálně nějakou oslavu o patro níž. V baráku ve Vršovicích mně stará sousedka říkala, že ode mně slyší rádio, když leží v posteli, no, ode mně těžko, nevím, co slyšela, mezi námi byl jeden prázdný pokoj, rádio jsem neměla.