Přidat odpověď

dari, tak to zkuste a uvidíte. já píšu jen ze zkušenosti, jak učitelky, tak i rodiče. s manželem oba pracujeme na plný úvazek, babička vykreje max týden za půl roku, a to ještě pokud se hodí jí (tzn když je fakt průser a je dítě třeba v nemocnici, tak nehlídá). pracovat jsem vždy šla od pár měsíců věku dětí, vždy za spolupráce manžela. doby, kdy jsme si děti podávali doslova ve dveřích, nebo v práci, nebo na busu, znám taky velmi dobře. oba příjmy potřebujeme, máme hypo. když onemocnělo dítě dlouhodobě, taky se to muselo nějak udělat - manžel si zařídil směny v práci, abychom se křížili (argument, že to ne vždy lze, neberu, protože pak by prostě odešel, pořešili bychom jinak, a zaměstnavatel o něj nechtěl přijít).
bohužel tohle znám ale i ze školy, už jsem to tu psala, jsou to opravdové děti, které na tom psychicky nejsou vůbec dobře, hroutí se, a jedním z faktorů je ta spíše nedocházka. to, jak bude dítě ve škole zvládat, dopředu nevíš. pokud dítě čte a počítá, třeba to opravdu nebude problém, já bohužel ze zkušenosti ty problémy spíš vidím, prostě protože jsem jich pár už viděla.
asi bych reagovala jinak, kdybys napsala, že tvůj příjem opravdu potřebujete, že byste bez něj nevyšli (my třeba oba příjmy potřebujeme). pokud jde ale o otázku kariery, tak bych si to prostě rozmyslela dobře.