Přidat odpověď

Já jsem u dcery ráda (k chlubení to není protože to není ničí zásluha), že je přiměřeně sebevědomá, samostatná, v kolektivech a skupinách zaujímá solidní postavení, má dost kamarádů a snadno se seznamuje. Moc nepodléhá stresu, dokáže podávat výkon i pod tlakem a věcem se věnuje dlouhodobě a dotahuje je do konce. Zkrátka není po mně. Je to povahou, jediná zásluha je snad to, že jsem se snažila vyvarovat jakémukoli srážení a zbytečné kritice, ale hlavní je asi to, jakou dostala povahu. A tu má spíš po MM a jeho straně.