Že z nich rostou laskaví a slušní lidé, což je vidět už teď. Dokážou teda maminku slušně vykostit
,
ale mají srdce na správným místě. Už když byli malí, tak jsem si všímala toho rozdílu oproti ostatním dětem. Třeba moje dcera- i kdyby 100 dětí šikanovalo jednoho a ona se tím měla vyloučit ze společnosti-udělá jen to, co považuje za správné a zastane se ho.
Můj syn-už jako tříletej dovedl radši popojít na druhou stranu bazénu protože "maminko, abych nepocákal to miminko, aby mu to nenacákalo do očí". A to je opravdu velkej živouš. To je něco, na co jsem nesmírně pyšná. Spousta kamarádů s námi chce trávit dovolenou, protože děti jsou sice divoký, ale laskavý a s každým vyjdou. Jsou to hodně věrní kamarádi.
A něco, co jsem jim snad předala-poetické vnímání věcí okolo sebe. Dovedou si všimnout západu slunce stejně jako já. Dcera píše básně, má smysl pro poetično.