Manžela mám.
A jak už jsem psala, nejde o to samotné parkování, zastavím o tři ulice dál a dojdu, to není problém, nepotřebuju parkovat před vchodem. Mně vadí to, že nad tím dopředu vůbec přemýšlím a řeším to. Proč, když to stejně nevymyslím, jsou to problémy, které se řeší až nastanou, ale já si v hlavě už dopředu dělám zbytečné obstrukce a nevím, jak se toho zbavit, jak zase uvažovat "lehčeji". A tím lehčeji zas není myšleno lehkomyslně. Jen prostě neřešit zbytečné prkotiny, i tak zbývá dost důležitějších věcí k řešení.
Přesně se vidím, kdyby mi moje mamka tohle popisovala pár let nazpět, tak obracím oči navrch hlavy a nechápu, proč řeší zbytečnosti. A už jsem tam taky, a ani nejsem ještě tak stará