Přidat odpověď

Myslím, že vnímat manželství nebo jakoukoli životní situaci jako seznam povinností, které musím splnit, pokud chci uspět, je cesta do pekla.

Ostatně podle této logiky by mě zajímalo, co musí splňovat partner. A pokud já nebo on něco nesplňujeme, pak se stane co? Manželství selže a můžeme si za to sami?

Dřív jsem taky měla pocit, že když se budu přiměřeně snažit, dostane se mi přiměřeného výsledku. Ale nefungovalo to. Nakupovala jsem, vařila, uklízela, o dítě se starala, o sebe dbala, slušně vydělávala. Pravda, nejsem štíhlá. Měla jsem stále silnější pocit nespokojenosti, že se tak snažím a s manželem není domluva. Je hodný, ale chyběla mi spousta věcí. častější pohlazení, důvěrný rozhovor, společný volný čas, pohodová atmosféra, aby něco udělal sám od sebe. Svoje "musy" jsem se bezděky snažila přenést i na něj, ale on se nechtěl nechat. Když se mi časem povedlo se svých "musů" alespoň částečně zbavit, cítím se mnohem líp.