Půlko,
u nás paradoxně babička tyhle věci nepodporovala. Nadávala na ně, pokládala je za nespravedlivé a sama svoje děti vychovávala podle toho, jaké byly a k čemu inklinovaly, ne podle toho, co měly v kalhotách. Paradoxně její dcera (moje matka) asi v rámci vymezení se proti své matce spoustou těch předsudků buď nasákla nebo jim doopravdy uvěřila, takže od doby, kdy je na světě její vnuk ho pravidelně zásobuje poznámkami jako "kluci si mají hrát s autama, ty jsi divnej, že si s nimi nehraješ", "kluci nenosí dlouhý vlasy", "kluci se ve škole neučí tak dobře jako holčičky". Ovšem je možný, že tomu ve skutečnosti nevěří a dělá nám to naschvál, protože ve chvíli, kdy si potřebuje zanadávat na svůj vlastní těžký osud klidně přizná, že jí leze na nervy, jak chlapi očekávaj, že bude vařit a skákat kolem nich, protože jí to nebaví a není to od života fér.