Přidat odpověď

žiju a ráda
jsme jedni z mála šťastných na této planetě, kteří žijí v místě a době blahobytu (byt nechci snižovat náročnost některých životních situací a pomíjet, že někteří potřební u nás nejsou tak zabezpečení, jak by měli být :-( to mě mrzí, ale jinak žijeme všichni v dlouhodobé době míru, ekonomické prosperity a bezpečnosti.
Možná to tak nevypadá absolutně (ono stále je něco), ale při srovnání s minulostí a jinými místy na této planetě, to tak je a já to nepovažuju za samozřejmost.
Takže jsem ráda moc z tohoto důvodu.

A pak, mám ráda Česko, naši kulturu (ne vždy naši mentalitu a chování - o jé, toho by se dalo zlepšit, ale vždyť můžeme a myslím, že se to lepší Nebo má sociální izolace na mateřské mi pak dává na pobyt mezi lidmi nahlížet trochu růžovými brýlemi nevím.

Ale nechci říkat, že jinde to je jen horší. A nemám zkušenost z dlouhodobého žití v zahraničí. Možná by se mi někde jinde líbilo a žilo ještě líp, nevím. Ale neumím moc dešifrovat cizí kultury, takže pro mne by to asi nebylo zase tak snadné, zapadnout a cítit se dobře, přizpůsobit se jiné komunikaci (spíše si s manželem říkám, že je nám dobře v "našem" středoevorpském prostoru a když tak bychom se cítili dobře v Německu, Maďarsku.. ale opravdu nevím.

Ale na otázku, zda tu žiju ráda, tak ano a hodně.
Těším se na léto, naši českou turistiku (jak jsem ráda za turistické značení, které v cizině není a možnost volby výletů), naši přírodu, čtyři roční období, Prahu a spoustu dalších míst, které mám v Česku ráda... jo je spousta věcí, které se mi nelíbí a jinde je to lepší (hlavně takové to sedláctví, závist apod.), ale myslím, že vše se to lepší