Přidat odpověď

Dobrý den, víte o co jde?
Personalisti si potřebovali ulehčit práci a tak použili tento "neodolatelný" americký nástroj.
Pracoval jsem ve firmě, která spadala pod americkou korporaci a každý rok jsme na sebe dělali sebehodnocení. V každém se vařila krev, ale považovali jsme to za oběť tomu, že "amerikánci" to tak musí mít.
Po tom, co se náš podnik "osamostatnil", jsme si mysleli, že už to bude jiné, že se navrátíme ke kultivovanějšímu chování.
Ovšem personalisti, zdivočelí absolutní mocí během krize, nás v tom drží nadále.
Cílem je asi najít toho maximálně "bezsrupuloidního" člověka, který se dokáže vychválit nade všechny meze.
Maximálně se vychválit na úkor kolegů?
Kdo má na to žaludek, tak je vítěz?
Vždyť v každém z nás je staletími, předky i rodičí vyznáván názor, který je daný i evropským myšlenkovým proudem, že samochvála smrdí.
Když se bavím s kolegy, tak říkají, to neřeš, zavři oči a napiš co chtějí.
Tak by to ale být nemělo.
Proto ať nás hodnotí ostatní a sebehodnocení, to ať je naše ryze soukromá věc!

Mi2