Přidat odpověď

mám dítě se středně těžkou vd, teď v 11 letech to už nikdo skoro nepozná. je to neustálá mravenčí práce, která se ale hodně zúročí, co do toho dítěte vložíš, i když teď nevidíš moc výsledky, tak se projeví. my jsme trénovaly s dcerou neustále, v buse, při mytí nádobí, ona nebyla nikdy schopná sednout a číst knížky, dělat puzzle apod, takže se vše muselo dělat při nějaké činnosti, jakoby mimochodem. díky tomu jsme vlastně spolu strávily s dcerou hodně času intenzivně, hodně jsem využívala k nácviku mluvení (ne samotná logo, ale třeba jen předložky, zvratná zájmena) čas, kdy mi mohla pomáhat - při mytí nádobí, při pečení, při skládání prádla,...jak už někdo psal, časem se naučila si pomoct, když nevěděla, jak se co řekne, pomohla si - obrázkem, opisem, ukázala,...
jinak znám paní, co má dítě s těžkou vd, a dnes studuje vš.