Přidat odpověď

Mám to s bramborama. U mě nešlo o žádnou virózu, prostě nás ve školní jídelně nutili dojídat a i když člověk řval u okénka, že chce málo, naložili mu plný talíř. Zvracela jsem z toho za jídelnou a vařené brambory od té doby nejedla dobrých 20 let. Až jako dospělá a dětná jsem jednou dostala chuť na bramboru vařenou ve slupce, asi jsme zrovna dělali salát, tak jsem si dala. Od té doby jsem jedla brambory alespoň takhle. Časem jsem se dostala i ke klasicky vařeným, ale ty hromadně vařené v restauracích a jídelnách nemusím pořád.

Jinak upravené brambory a cokoliv z brambor mi nevadí, naopak mi to chutná.

Pak ještě takhle nemůžu pudink a to ani jako zahušťovadlo třeba v kojenecké výživě. Tam se mi navaluje už jen z toho, že to cítím, ani ochutnávat nemusím.