Já taky pořád něco studuju, ale protože jsem žena středního věku, tak jedině věci, které přímo souvisejí s mou prací=největší koníček a hlavní zájem v mém životě.
Slíbila jsem si, že si ke čtyřicátinám povýším titul o jednu frčku, ale asi se na to vykašlu. Nechci, aby děti vzpomínaly na mámu jako na tu paní, co se věčně doma šprtala a neměla na nic čas. Protože času to sežere strašně. Vím, o čem mluvím- na dobu, kdy si moje máma dělala magisterský titul (bylo jí 46) vzpomínám hrozně nerada. Kdyby šlo o nějaký obor typu rekreologie, tak klidně. Ale tohle by mi za to stálo jedině tehdy, když bych věděla, že mi to zvedne plat a kvalifikaci, nebo je to moje poslední šance se uživit.
Buchli vůbec nepochybuji o tvé inteligenci. Ale položila bych si otázku, jestli mě to bude bavit a naplňovat, nebo jestli to bude honění frček z principu, aby práce doma nestála. Jsem zvědavá, jak se rozhodneš