Přidat odpověď

Lízo,
jo, tak by se to dalo brát, kdybychom s oběma mladými muži neměly letité zkušenosti - oni jsou oba velmi nesportovní, pohodlní, kdyby nebyli lehce postrkováni, tak tráví čas jen u televize a počítače nebo nějakým blbnutím v pokoji. Ať jsou u nás nebo u kamarádky. A jsou takoví odmalička. Proto jsme je taky posílaly na ty tábory - ono se jim tam ve finále líbí, dokonce chtějí jezdit i po skončení základky jako instruktoři, ale kdyby to bylo JEN NA NICH, tak tam nepojedou nikdy, protože se tam musí v sedm ráno vstávat a cvičit. Kamarádka je posílá ven, na procházku, se psem, na kolo, sami by to prostě neudělali. Když byli loni v Praze, tak jsem byla vyloženě požádána o to, ať je nenechám tvrdnout doma a někam je vyženu. Ovšem když tu byli sami, tak vytáhli paty jen do obchodu pro jídlo.
My je vyloženě "na fest" nenutíme, když kamarád nechtěl na lyžák, tak nejel, když jsme vybíraly výlet a oni oba protahovali ksichty, tak zůstali doma; ani kamarádka ani já nejsme ten typ matek, co by děti silou mocí rvaly do aktivit, o který nestojí - jen za ty roky víme, že to mírný dokopání v případě, kdy se jim jen "nechce" z důvodu pohodlnosti funguje k jejich spokojenosti... to je pravej důvod, proč to "řešíme". Jsou prostě oba líní jak vandráci v červenci.