Přidat odpověď
Jinak, první dítě jsem měla ve čtyřiadvaceti, na dnešní dobu brzo, biologicky zřejmě tak akorát. Jsem přesvědčená, že člověk se fyzicky vyvíjí tak zhruba do pětadvaceti, pak několik let stagnuje, no jak kdo, do pětatřiceti, když žije zdravě, je to super, možná i trošku dýl, pak už přijde pomalý úpadek, i když se člověk snaží. Takže dřív než v pětadvaceti plus mínus mít děti je zásah do vývoje a je to předčasný.
Psychicky člověk samozřejmě zraje ještě dýl, to už je jiná kapitola.
Nakonec to vyšlo tak, že jsem děti měla vw 24, 26, 31 a 40 letech. Měla jsem to namyšleno tak, že by třetí byl v 28 a pak za dva roky další. Jenže těhotenství s dcerou bylo velmi rizikové a proležela jsem dva měsíce ve špitále a prostě jsem se dlouho bála do toho znova, aby nebyly děti bez matky několik měsíců. No a pak jsem otěhotněla a přišlo zamlklé těhotenství. Další nápad byl mít čtvté ve 33, ale z toho taky nějak sešlo, to jsem zase nebyla ok, trpěla jsem chronickými bolestmi zad a břicha. Nakonec jsme se dokopali k benjamínkovi v mých 40. Ale obávám se, že i kdybych stihla ty čtyři děti do třiceti, stejně bychom si ještě na stará kolena benjamínka pořídili, protože bychom prostě nevydrželi...
Předchozí